„Ci abelku,“ žvatlá dvouletá dcerka. Urputně mne táhne ke stojanu s kabelkami při míjení obchůdku se zbytečným zbožím při korzování centrem přímořského letoviska. Vystavenou změť "prodětivhodných" hraček naprosto ignoruje.
Tatínek nátlak slzičkového vydírání nevydržel. Pořizuje naší minislečně první taštičku přes rameno. Kanárkově žlutou, na zip, ozdobenou našitým panenkovským obličejem z hadříků. Rozmazlená dámička nadívá své pidizavazadlo dudlíkem, sponkou, kapesníkem a bonbónkem. Navíc si vykňourává i minci a klíč od hotelového pokoje. Po zbytek večera už se, s bimbající brašničkou po boku, tváří jen důležitě a spokojeně. Kromě malé tahanice o dřevěné počítadlo s podobně starým chlapečkem u večeře. Spor vyhrála díky kanárkové kabeličce. Majzla ho s ní do hlavy. Samozřejmě jsem jí vyčinila a počítadlo za trest přidělila praštěnému klučíkovi. Stejně se do kabelky nevešlo.
Ale určitě se do ní vejde kousek dobra. To až ji po prázdninách věnujeme do sortimentu čtvrtého ročníku Kabelkového veletrhu, který se v režii jihočeských Deníků uskuteční 6. září v českobudějovickém IGY Centru.
Výtěžek z prodeje podpoří sociálně slabé rodiny, které, namísto dovolených u moře, řeší - kvůli nedostatku peněz - frustraci z moře nedovolených věcí a aktivit pro své talentované děti.
Kabelky nám primárně umožňují přenos materiálních cenností a předmětů denní potřeby. Vyjadřují též styl a společenský status nositelek . V nouzi je umíme použít i jako zbraň.
Z druhé, charitativní, ruky poslouží k přenosu cenností neuchopitelných: k předávání znalostí a dovedností na další nadanou generaci. A opět jako zbraň. Proti osudové nespravedlnosti.
Jihočeské dámy i dámičky mají díky zmíněné charitativní akc, příležitost kompenzovat svou kabelkovou marnivost kabelkovou užitečností. Každé babě stejně více než „lujvitónka“ sluší empatie, dobrosrdečnost a velkorysost. I kdyby dudlík s mincemi a kapesníkem nosila po kapsách. A jestli se mnou nějaký módní stylista nesouhlasí, tak ať si veletrhne nohou….a moje parádivá holčička nožičkou!
