Letošní aprílový měsíc bude historickým mezníkem, kdy jme odhalili, že kvůli Rusovi vyletěl do vzduchu muniční sklad na Moravě. Konečně se všem tajuplným službám a médiím daří finalizovat přepolarizaci naší země.
Asi je to v souladu s přírodními zákony. Již před pěti lety světoví vědci vyzkoumali, že v průběhu jednoho miliónu roků dochází až ke 26 změnám polarity magnetického pole Země. Takže přesun „ostnatých drátů“, vojsk i obav ze západní hranice naší země směrem na východ je asi přirozený.
Protože jen mezi opačně nabitými póly (velmocemi? emocemi?) je napětí a může něco proudit. Elektřina, strach, zbraně a podobně.
Pod vlivem rostoucích dávek informací o putinovské hrozbě si začínám plést Novičok se Sputnikem. Bojím se zakousnout do ruského vejce a ruskou zmrzlinu nadobro vyškrtávám z jídelníčku.
Poté, co ruští diplomaté a agenti nuceně opustili Prahu, se pod největším ruským vlivem momentálně nachází městečko, kde žiji. Hluboká nad Vltavou. V sousedství mi z věžovitých nozder vypouští páru nukleární temelínská bestie, krmená palivovými tyčemi z ruského závodu společnosti TVEL. Pod vlivem konspirační atmosféry se začínám bát, že mýtus o Trojském koni přebije příběh o Temelínském drakovi.
K tomu se nám na zámek nastěhovali Malevič, Rodčenko, Kandinskij a ruská avantgarda. Z Jekatěrinburgu. Respektive jejich umělecká díla. Zámeckou jízdárnu mají okupovat až do srpna. Moc jsem je chtěla vidět naživo. Ale bojím se, abych z toho nebyla na mrtvo. Co když jsou ta plátna natřená nějakým neviditelně těkajícím jedem. Ostatně avantgarda znamená v překladu předvoj. Co když je to kulturně-historická avantgarda novodobé hybridní války?