„Ty chlemtáš svařák? Ve frontě říkali, že je kyselej. A budeš z něj mít červený zuby,“ diví se Marie 1, proč si Marie 2 nedala punč. „Jasně. Vždyť je to krev Boží. Celej život mi jí tou svojí přezíravostí a nadřazeností pil on. Tak teď mu to vracím!“ uspokojeně reaguje Marie 2, druhým jménem Magdaléna. První Marie krčí rameny „Chápu Tě. Byl to sice můj synek, a všichni tady se chystaj na oslavu jeho narozek, ale že mne jeho fotr znásilnil a pak se vypařil jako Duch, o tom se nemluví. Prej Svatej Otec. A co já jsem tady na zemi kvůli tomu jeho mesiášskýmu klukovi zkusila!“
„No nevím, komu, z nás třech, tenhle Nejvyšší chlap víc ublížil. Tebe bez optání oplodnil, Máně Magdaleně přihrál vyvolenýho amanta, aby mu umejvala nohy, měla s ním na zapřenou dvě děcka a pak jí po smrti pláchnul. Já si zas kvůli němu připadám jako biblicky ohlodaná kost. Pouhá Adámkova hračka, z kusu žebra vyrobená,“ ulevuje si směrem k první Marii, nad teplým hrnkem, Eva. Škodolibě při tom přežvykuje kousíčky z punče vylovených jablek. To když si vzpomene na zmanipulování své mysli hadím samečkem před utržením zakázaného plodu. Sama sebe vytáčí k nepříčetnosti rekapitulací následujících dopadů vyhazovu z ráje i kvůli tomu původně pasivnímu „odžebrovanýmu“ moulovi. „Po vypakování z Edenu se najednou proměnil v hroznýho usurpátora. Trest v podobě porodních bolestí jsem si odkrucovala jenom já! On mne přitom pořád nutil k nechráněnýmu sexu, prej, že musíme to nový sídliště zalidnit,“ zalyká se Eva zlostí při vzpomínce na Ádu.
Magdaléna přichází s další várkou přeslazeného alkoholu. Dodává jim odvahu ke sdílení. Bez ohledu na mráz vytahují z kabelek mobily a odvážně se přihlašují do skupiny me#too na svých sociálních profilech.
Ježíškovi v jesličkách pod obecním vánočním stromem kondenzuje nad dřevěným obličejem všecka v úvodu zmíněná pára. Jinak se asi nedají vysvětlit ty slzy kanoucí po popraskané tvářičce...